Naše hospodaření skončilo v loňském roce podobně jako v několika předchozích letech v červených číslech. Ztrátu jsme v loňském roce ještě pokryli z rezerv, které jsme však tímto již vyčerpali.

Pracujeme na tom, abychom snižovali náklady při zachování všeho, co děláme a snažíme se být dobrými správci toho, co nám Pán svěřil skrze ochotné dárce.

V tomto roce chceme projít databáze a snížit počty rozesílaných výtisků, které jdou do nejrůznějších institucí (knihoven, křesťanských spolků, apod.), odkud většinou nemáme žádnou odezvu a nejsme si ani trochu jistí, zda jsou časopisy využity opravdu efektivně.

Pracujeme také na tom, abychom získávali další čtenáře a právě tohle je místo, kde bychom chtěli požádat o spolupráci také vás, stávající čtenáře. Budeme moc rádi, když Zápas o duši doporučíte svým přátelům, když se s nimi podělíte o to, v čem je pro vás přínosný, když budete sdílet odkaz na webové stránky nebo jakkoliv jinak pomůžete šířit Zápas o duši.

Je nám jasné, že Zápas o duši nebude všude oblíbený, ale věříme, že Bůh má v této zemi připravené čtenáře pro náš časopis. Jeden milý bratr nám napsal:

Říkáte, že jste opět v červených číslech... A divíte se? Vždyť vydáváte časopis, jehož obsah je pro mnohé lidi naprosto nestravitelný. Samá absolutní pravda, jedinečnost Ježíše Krista, hříšnost člověka, neschopnost spasit sebe sama (anebo alespoň na tom s Pánem Bohem trochu spolupracovat), výzvy k posvěcenému a poslušnému životu podle Písma atd. – to všechno jsou důrazy, které nechce poslouchat drtivá většina křesťanů (a co teprve lidi Kristem zatím neprobuzení?).

Kážu teď na pokračování na 1. Petrův a hned s prvním kázáním měli lidé velký problém. „Cože? Bůh že nás povolal a my se na tom jeho povolání nijak nepodílíme? Nepřeháníš to s tou hříšností? Takové ‚mrskačství‘ nemáme rádi...“

Ale těm, které Bůh skutečně povolal k životu, to jistě zní jako rajská hudba. Opravdu není podobného křesťanského časopisu jako ZOD. Velice si proto Vaší práce vážím. Vyplňujete obrovskou mezeru!

Proto mě teď velmi potěšilo, když jsem ZOD našel v evangelickém kostele na Myjavě – na důstojném místě!

Jsme vždy povzbuzeni takovými slovy. A jsme vděční za to, že Bůh nás používá ke své slávě. Je to jeho milost a je to nakonec i jeho dílo, když někomu otevře oči, aby rozuměl, stejně jako když někomu otevře srdce, aby podporoval.

Děkujeme.

– Vaše redakce –