Miluji biblické učení. Učení Bible neboli doktrína je jednoduše Božím vyučováním nebo učením o Bohu – souborem poznání, které nám Bůh odhaluje skrze Bibli. Myslím, že jsem jedním z podivínů, kteří se rádi naučí nové slovo a pochopí velikou myšlenku, která se za ním skrývá. Doufám však, že nemiluji učení jen pro něj samotné. Spíše usiluji o to, abych byl člověk, který miluje biblické učení kvůli Bohu.

Dnes vám chci předložit šest velikých důvodů proč studovat Bibli a její učení.

Biblické učení vede k lásce

Biblické učení vede k lásce – k lásce k Bohu, která poté přetéká do lásky k ostatním. 1. list Janův 4,8 to říká jasně: „Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska.“ Znát Boha znamená znát lásku. Znát Boha znamená vyzbrojit se tak, abych jednal v lásce. Vaše láska k Bohu je omezována vaším poznáním jeho osoby, takže ho můžete skutečně milovat jen tak dalece, jak dalece ho znáte. Jak roste hloubka vašeho poznání, tak se zvětšuje i hloubka vaší lásky. Proto nemůže být studium Bible jen získáváním suchých faktů, ale faktů, které vedou k živému poznávání Boha a k rostoucí lásce k němu. Když znáte biblické učení, připravujete se na takový způsob života, který vyjadřuje lásku Bohu i ostatním.

Biblické učení vede k pokoře

Za druhé, učení vede k pokoře. Před malou chvílí jsem na YouTube viděl video o vzpěrači, který překonal světový rekord, když zvedl těžko uvěřitelných 460 kg. Vím, že kdybych se pokusil zvednout jen zlomek té váhy, hnul bych si s ploténkou a měsíc bych strávil v posteli. Vzdálenost mezi tím mužem a mnou mě nutí uvědomit si svou vlastní slabost. A to je jen letmý záblesk toho, co se stane, když vidíte Boha, jak zjevuje sebe samého. Vidíte nekonečnou vzdálenost mezi jeho mocí a vaší slabostí, mezi jeho svatostí a vaší hříšností, mezi jeho neměnnou podstatou a vaší nestálostí. A když to pochopíte, pokoří vás to. Nemůžete hledět na Boha a být pyšní. Nemůžete znát Boha a být namyšlení. Když vidíte Boha takového, jaký opravdu je, jeho naprostá velikost vás pokořuje a musí vás pokořovat i vaše neschopnost obsáhnout ho a zcela ho pochopit. Čím větší je vaše poznání Boha, tím větší je vaše pokora.

Biblické učení vede k poslušnosti

Za třetí, učení vede k poslušnosti. A na mysli mám toto: Stejně jako můžete milovat Boha jen do té míry, do jaké ho znáte, můžete ho také poslouchat jen do té míry, do jaké ho znáte. Jak Boha více a do větší hloubky poznáváte, jste schopní ho lépe poslouchat. Vzpomeňte si zde na Starý zákon a na to, jak často Bůh připomíná Izraelitům, kým je, a na tomto základě jim přikazuje, aby byli poslušní. Dělá to opakovaně: „Takový jsem, toto dělám, a proto mi dlužíte svou poslušnost.“ A vzpomeňte si na Nový zákon, který bez přestání ukazuje na Ježíše Krista a vyzývá nás, abychom se mu připodobnili. To, co se z Božího slova dozvídáte o Bohu a co se dozvídáte o sobě, vás vede k životu, který ho ctí. A opět, teologie není o chladném osvojování faktů, ale je to vášnivé usilování o živého Boha, což je práce na celý život.

Biblické učení vede k jednotě

Za čtvrté, učení vede k jednotě. Kdysi jsem navštívil sbor, kde pastor použil staré rčení: „Biblické učení rozděluje.“ Řekl sboru, že cestou k jednotě je zastávat velmi nízkou a základní úroveň učení, protože byl přesvědčen, že poznání vzbuzuje pýchu a rozdělení. Ale nemohl se více mýlit a tento sbor se rozpadl kvůli nejednotě – nejednotě, která vyplynula přímo  z absence zdravého učení. Sbory drží pohromadě vyznání, která sdílejí. Samozřejmě že  v církvi budou existovat v podružných záležitostech jisté menší odlišnosti, ale čím větší je sdílená víra v ústřední nauky a čím větší se na tyto ústřední nauky klade důraz, tím větší je stupeň jednoty. V Efezským 4 Pavel mluví o tom, jakým způsobem dává Bůh sborům vedoucí, a říká, že jsou zde k tomu: „… aby své vyvolené dokonale připravili k dílu služby – k budování Kristova těla, až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti. Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení – lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu.“ Vidí jasnou spojitost mezi učením nebo duchovním růstem a jednotou mezi věřícími.

Biblické učení vede k uctívání

Za páté, učení vede k uctívání. Biblické učení vás má ohromit naprostou mocí a velikostí Boha. Ohromuje vás naprostou hříšností lidstva. Mate vás vaší vlastní bezvýznamností před Bohem, a přesto vaší naprostou důležitostí v jeho vykupitelském plánu. Dojímá vás neuvěřitelným milosrdenstvím Boha, které je vyjádřeno tím, že poslal svého Syna, aby za vás zemřel. Čím více znáte Boha, tím více můžete Boha uctívat a tím více budete chtít Boha uctívat. Nové poznatky o Bohu by vás vždy měly motivovat k uctívání. A opět, čím lépe znáte Boha, tím vřelejší srdce stojí za vaším uctíváním a tím hlubší je vyjádření vašeho uctívání. Právě na konci své dlouhé teologické úvahy o Bohu Pavel říká: „Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti i vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty!“ (Ř 11,33) Jeho poznání Boha ho vedlo přímo k uctívání Boha.

Biblické učení vede k bezpečí

Poslední důvod, učení vede k bezpečí. Chrání církev. V Titovi 1 Pavel říká, že starší má být „pevný ve slovech pravé nauky, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce“. Když znáte biblické učení, jste schopni napomenout kohokoliv, kdo se od ní odchýlí, a jste také zodpovědní za to, že to opravdu děláte. Když znáte učení, jste schopní bránit svůj sbor před každým, kdo by ho chtěl svést na scestí. Sbor, kterému pramálo záleží na biblickém učení, a sbor bez lidí, kteří znají a milují zdravé učení, je sborem, který nutně odvane a smete každý závan a vlna učení.

Zde máte tedy šest dobrých důvodů proč si vážit biblického učení, proč Bibli studovat a znát.

www.challies.com