Nedávat na sbor

Co byste měli dělat, když nechcete dávat na sbor, protože nesouhlasíte s tím, jak jsou peníze využívány? Jste členem sboru a součástí toho je možnost, že nebudete souhlasit s tím, jak sbor s penězi nakládá. Budete pak v pokušení, zda vůbec máte na sbor dávat nebo přísně vymezit, jak by se váš dar měl použít. Jestliže se sbor už nedrží Kristova učení, jistě bychom ho neměli podporovat (2J 9–11). Ale pokud se vzájemná neshoda týká druhořadých záležitostí, jako je příliš mnoho vydání, pak musíme pokračovat v dávání a zároveň pracovat na jednotě (1K 1,10). Přinejmenším nesmíme přestat podporovat své kazatele (1Tm 5,17–18). Pokud přestaneme dávat úplně, přestaneme být poslušní vůči Bohu. Také se potřebujeme ujistit, zda naše rozhodnutí vymezit možnosti použití našeho daru není z naší strany skutkem sobectví, kterým chceme sbor ochromit.

Dávání nekřesťanským organizacím

Můžeme dávat na nekřesťanské organizace? Bůh uplatňuje svou obecnou milost na každého, takže není špatně, když podporujete světskou organizaci, která například zajišťuje potravu pro chudé. Stále však platí, že nechcete podporovat organizaci, která je nepřátelská vůči evangeliu (2J 9–11). Asi by však bylo lepší, abyste své peníze darovali na šíření evangelia, tedy křesťanským organizacím, které pečují o chudé.

Dávání bankovním převodem

Je v pořádku dávat na sbor bankovním převodem? I když Písmo vyučuje, že dávání má být pravidelné (1K 16,2) a součástí společného uctívání, dávat můžete i jindy a mělo by to být součástí každodenního života. Mnoho lidí si uvědomilo, že dávání bankovním převodem jim pomáhá dávat pravidelně. Obvyklá námitka vůči tomuto typu dávání je, že takové dávání už není ze srdce, protože je často automaticky nastavené. Jistě, vaše dávání bankovním převodem musíte předem promyslet. Takový způsob dávání může možná u někoho způsobit, že se stane lhostejným, ale to dokáže i pravidelné vypisování desátkového šeku. To, co Bůh žádá, je radostný dárce (2K 9,7). To je to důležité. Lhostejnost v dávání změníte tím, že si připomenete Kristovu oběť za nás, a také to, že všechny věci patří jemu. Vraťte se k evangeliu.

Přebytek z příjmu

Co mám dělat s přebytkem peněz poté, co dám na Boží dílo a zaplatím své výdaje? V této otázce máte mnoho křesťanské svobody. Pokud máte dluhy, mohli byste je splatit dříve. To vám poskytne více finanční flexibility a zbavíte se tak zadluženosti. Mohli byste je všechny darovat, není nic špatného, když vícero lidem přinesete požehnání svou štědrostí. Mohli byste si také našetřit na budoucí výdaje, jako je nové auto. Existuje jediné varování ohledně šetření – abyste peníze nehromadili a neskládali v ně svou důvěru.

Z výplaty nic nezbývá

Je správné nedat nic, jako když vám po zaplacení nutných výdajů nic nezbude? Písmo očekává, že křesťané budou štědří a budou dávat (Mt 6,2). Pavel říká Timoteovi: …napomínej je, ať konají dobro a jsou bohatí v dobrých skutcích, štědří, dobročinní (1Tm 6,18). Z toho vyplývá, že jakmile křesťané něco dostanou, měli by praktikovat dávání, i když jde o malé částky. V opačném případě ztrácejí radost z dávání a příležitost růst ve víře. Ale existují pravděpodobně jisté okolnosti, kdy člověk nehřeší, když nedává, a to, když se ocitne bez peněz.

Dávání ve víře

Měli bychom dávat nad své možnosti, abychom tím dali vyrůst své víře? Zaprvé, dávání by vždy mělo být promyšlené a formou dávání stranou (1K 16,2). Bylo by bláhové a bezohledné dávat tolik, že se budete muset zadlužit nebo se stát něčí přítěží. Bůh nás povolává, abychom rostli v milosti dávání (2K 8,7). Ta vdova například dala své dvě mince, všechno, co měla na živobytí. Použila své peníze, aby vyrostla její víra, což bylo před Bohem chvályhodné. Když měla tak málo, jistě si uvědomovala, s čím musí vyžít. Kdyby si toho nebyla vědoma, pak by bylo otázkou, jestli dávala z víry nebo ne. Stejně bychom měli dávat své prvotiny. Tak vyjadřujeme důvěru v Boha ohledně budoucnosti, i když nevíme, co se může příští měsíc s naším rozpočtem stát (např. naše auto bude potřebovat opravu za tři tisíce dolarů!). Neexistuje jiný jistější způsob, jak to udělat, než vírou. Neznáme budoucnost, ale známe svého Boha a on se o svůj lid postará, když mu budeme důvěřovat, a on chce, abychom na něm byli stále závislejší.

Evangelium prosperity

Co je evangelium prosperity a proč je špatné? Současné evangelium prosperity se začalo šířit na počátku 19. století. Učitelé evangelia prosperity hodnotí křesťanství podle toho, co z něho můžeme získat pro tento život. Tito učitelé často prohlašují, že obdrželi mimo biblická zjevení od Boha. „Podle evangelia prosperity můžete dosáhnout pomocí vyslovování správných slov a vírou v tato slova úžasných výsledků, protože Bůh ustanovil duchovní zákony, které vládnou tomuto světu. Úkolem věřícího je používat tato slova, aby došlo k uplatnění duchovních zákonů k jeho vlastnímu prospěchu. Pokud věřící opakují správná slova a věří, pak je Bůh musí požehnat, protože duchovní zákony platí.“ Tak vyzdvihují člověka a z Boha dělají osobu, která existuje jen proto, aby naplňovala potřeby lidí. Biblická oběť, poníženost a utrpení v takové teologii chybí. Evangelium záchrany z hříchu je v konečném důsledku převráceno na záchranu z těžkého života v chudobě.

Desátky

Jsou křesťané povinni dávat deset procent na sbor? Existují křesťané, kteří si myslí, že desátek je pro křesťany minimální částkou (např. Randy Alcorn), protože jinak bychom snižovali biblickou normu stanovenou ve Starém zákoně. Ale tento názor není Novým zákonem pod novou smlouvou ospravedlnitelný. I když deset procent může být pro některé lidi nápomocným cílem nebo nastavenou laťkou, církev nejsou starozákonní Izraelci, jejichž zřízením byla teokracie s občanskými a ekonomickými zákony zahrnujícími desátky. Pod Novou smlouvou jsou Boží zákony vepsány do srdcí jeho lidu a dávání je úměrné tomu, co člověk má. Novozákonní křesťané nemají dávat neochotně nebo z donucení, jak tomu bylo s desátky, ale radostně. Bůh se více zabývá naší oddaností než našimi dolary.